Lidové tance

Nedílnou součástí pěveckého umění lidového je i umění hudební a taneční.

Zatím co se nám dochovala celá řada typických petrovských písní, nelze to říci již v    takové míře o lido­vých tancích a tím méně o lidových hudebnících a ka­pelách.

Z lidových tanců se dochovaly: danaj, chlapecké cif­rování „čardáš" (nesprávné pojmenování), polka, třasák, valčík, mazurka, taneční hry: řemeslnické, hoúbek, metuový (černý Jan], mašina, jatelinka a židovka.

Nejtypičtějším párovým tancem v Petrově, ale také ve Strážnici a v Sudoměřicích je tanec danaj, který se tančí při lidových zábavách, slavnostech a tradičních událostech, i přesto, že během doby byl poznamenán různými vlivy, zejména vývojem a změnou hudeb, které si přizpůsobovaly podání, ale i rytmus. Tak tomu je zejména u dechových kapel, které vystřídaly starší a původnější muziky hudecké a cimbálové.

DANAJ — párový tanec

(popis)

Danaj řadíme do figurálních párových tanců, hudelj ně hraných ve 2/4 taktu.

Chlapci přináleží vedoucí úloha v tanci, projevuje jednak zpěvem  (danajových písní]   a  cifrováním.

Muž předstupuje před muziku a předzpívá píseň, zé cifruje na přehrávku a tleskáním vyzve k tanci dívky — ženu.

Danajový postoj: tanečník a tanečnice stojí vejle be a dotýkají se boky čelem k muzice. Chlapec uchopí dívku pravou rukou v pase a levou rukou uchopí pra vou ruku dívky ve výši hrudi. Ruka dívky — ženy spa čivá na  chlapcově levém rameni, loktem dolů za zádi

Danajový krok: nášlapová vnější noha na pološpičci (první doba), druhý krok vnitřní nohou do mírného pl krčení (druhá doba), krok není strohý — ostrý, je pd zvolný — měkký (ladný, důstojný). Danajový krok si tančí v otáčkách za děvčetem i za chlapcem, bud1 ni místě, nebo z místa směrem dopředu či dozadu. Pomom ný danajový krok je jednodušší, je to vlastně přísunovl krok vpřed a vzad. Zde se užívá jednoho kroku vpřed| nebo i dvou kroků.

Otáčky dívky se dějí buď na čtyři doby tj. dva daní jové kroky s držením za pravou ruku v levé chlapcovi ruce nebo rychlá otáčka na dvě doby, provedená vj stejném  držení  na  jeden  danajový krok.  Výjimečně se může dívka točit bez držení chlapce, ale toto točení se užívá velmi zřídka a jen po krátkou dobu.

Další varianta držení: dívka stojí k chlapci natočena čelem tak, že se špičky pravých nohou dotýkají. Chla­pec drží dívku pravou rukou v pase a levou rukou na levé lopatce. Dívka má levou ruku položenou volně na chlapcově pravé ruce a pravá ruka pak spočívá na chlapcově levém rameni.

Třetí varianta držení: při pomocném danajovém kro­ku užívá se buď držení křížového, když jsou obě ruce kříženy za zády. Pár stojí vedle sebe. Druhá možnost je: chlapcova levá ruka nahoře a pravou rukou drží dívčinu levou ruku (obyčejně při zpěvu mezi tancem) podél těla.

Ani v těchto třech variantách nebyly vyčerpány všech­ny taneční možnosti, kterých využívají improvizovaně jednotliví schopní tanečníci i taneční páry. Tanec da-naj, který oběma tanečníky je harmonicky sladěn, pů­sobí velmi důstojně a elegantně. Není náhodou, že i přes pomalejší rytmus se stal velmi oblíbeným páro­vým tancem na Slovácku a v celé naší vlastí